URL

URL je jednoznačným popisem umístění informace
v počítačové síti. Zápis obsahuje všechny informace potřebné
pro přístup k dokumentu, včetně přístupového protokolu, kterým jej lze vyžádat. Formát URL je definován dokumentem RFC 1738:
scheme:scheme-specific-part

kde scheme je identifikace přístupového protokolu

scheme-specific-part je část závislá na typu protokolu

Pro protokoly, používané v prostředí sítě Internet, má protokolově závislá část tvar:

//[user[:password]@]host[:port][/path]

V odkazech na hypertextové dokumenty se většinou vyskytuje část host (jméno serveru) a path (přístupová cesta k dokumentu). Pokud server pracuje na jiném portu, než je standardní, musí odkaz obsahovat také číslo portu (port). Jméno (user) a heslo (password) bývá používáno při přístupu k poštovním schránkám nebo při přenosu souborů protokolem ftp. Význam části path závisí na protokolu. Pro protokol ftp je zde přímo jméno souboru, pro news jméno konference, apod. U protokolu http je zde úplné jméno souboru dle běžných konvencí systémů Unix s tím, že vrchol stromu dokumentů začíná v adresáři, který je dán konfigurací serveru (neodpovídá tedy vrcholu adresářového stromu). Server neumožní přímý přístup k souborům, které se nacházejí mimo strukturu uvedeného adresáře a jeho podadresářů.

Dokument RFC 1738 definuje pouze absolutní URL, tedy odkazy, které obsahují plnou adresu umístění. U absolutního odkazu musí být uvedeno minimálně jméno uzlu host a přístupová cesta path, začínající lomítkem. V hypertextových dokumentech jsou však běžně používány zkrácené odkazy, u kterých se předpokládá, že odkaz směřuje relativně vzhledem k umístění dokumentu, ve kterém je odkaz použit. Relativním odkazem lze zkrátit zápis odkazu a zároveň učinit dokument nezávislým na konkrétním umístění. Pokud jsou odkazy na všechny návazné soubory relativní, není problém přesunout kompletní podstrom někam jinam. Dokument může být dostupný různými protokoly, například file, http, ftp a při použití relativního odkazu je pak použit stejný protokol, jako byl použit pro získání dokumentu, ze kterého odkaz vede. Pokud by byly odkazy absolutní, mohly by být odkazované dokumenty nedostupné.

Relativní odkazy
Pokud adresa odkazu (URL) nezačíná protokolem, prohlížeč ví, že se jedná o "relativní odkaz". Myšlenka relativních odkazů využívá faktu, že většina odkazů míří na stejný server nebo dokonce do stejného adresáře (složky). Proto se do relativní adresy píše zpravidla jenom jméno souboru -- prohlížeč ví, že ho má hledat ve stejném adresáři.

Jinými slovy, prohlížeč si před relativní odkaz přidá URL předchozí stránky bez jména souboru.


URL
Adrese se také říká URL. Znamená to Unique Resource Locator, čili jednoznačné umístění zdroje. Používá se nejenom u odkazů, ale i při vkládání obrázků, CSS souborů, objektů, prostě různých souborů. Například "http://www.seznam.cz" je URL Seznamu.

Složení URL
URL lze symbolicky zapsat takto:
Zjednodušeně: protokol://server.doména.generická-doména/cesta/soubor
protokol
server
doména
gen.doména
cesta
soubor
http:
www
iweb
cz
není
page2.html
http://www.iweb.cz/zskopaniny/page2.html
Lomítkům mezi jednotlivými částmi URL říkáme SEPARÁTORY.
protokol
server
doména
gen.doména
cesta
soubor






























Do sešitu nakresli tabulku a vepiš své nejpoužívanější URL.