Pohled do historie
Počítačové pirátství jako takové existuje již od dob,
kdy bylo možné uložit či zkopírovat data na kazetu, tedy někdy na přelomu let
sedmdesátých a osmdesátých. S rozvojem pirátství a masovým rozšířením některých počítačů se některé z nich staly více či méně "postiženými", ba co víc, dalo by se říci, že jsou piráti zodpovědní za zánik některých z nich, neboť se programátorům zkrátka nevyplatilo vydávat nové hry.

Ze všech 8-bitových počítačů byla největší scéna jednoznačně na Commodore 64, která se začala rozvíjet někdy v roce 1983. Přestože již v té době existovaly počítače řady PC, trvalo ještě několik let než se i jí začala věnovat patřičná pozornost. To se stalo někdy kolem roku 1987, kdy se pirátství začínalo rozvíjet spolu s Amigou i na PCčkách. V raném období byla pirátská scéna do značné míry propojena s demo scénou.


Pirátství koncových uživatelů (End User Piracy)
Je jedním z nejrozšířenějších druhů softwarového pirátství. Vyznačuje se používáním několikanásobné kopie jednoho softwarového balíku na několika systémech nebo rozšiřování kopií dotčeného softwaru dalším osobám.

Domácí pirátství (Home Piracy)
Velice podobné pirátství koncových uživatelů. Domácí pirátství zahrnuje všechny činnosti od nevinného vyměňování disket a CD s přáteli až po provozování nevýdělečné BBS ("bíbíesky") za účelem ilegální distribuce software. Domácí pirátství je ze zcela pochopitelných důvodů asi nejhůře detekovatelnou a regulovatelnou skupinou pirátství.

Pirátství prodejců (Reseller Piracy)
Tohoto pirátství se dopouštějí ty společnosti, které prodávají hardware počítače s již předinstalovanými nelegálními kopiemi některých počítačových programů, případně nahrají software do systémů bez poskytnutí originálních disket a manuálů. Spadá sem i případ, kdy je nic netušícím zákazníkům prodán software již z distribuce stažený. Mezi charakteristické znaky tohoto druhu pirátství patří velké množství uživatelů, kteří mají nainstalován program se stejným sériovým číslem, zcela chybějící či nekompletní dokumentace k programu nebo dokumentace, která neodpovídá nainstalované verzi programu.

Pirátství probíhající na BBS nebo na Internetu (BBS/Internet Piracy)
Tento druh pirátství se realizuje prostřednictvím elektronického přesunu legálního programového vybavení, kdy systémový operátor a / nebo uživatelé nahrávají na BBS či Internet nebo z nich stahují legální software a materiály za účelem pořízení a používání kopie bez příslušné licence.

Pirátství podniků (Corporate Piracy)
Je v mnohém velice podobné pirátství probíhajícím na BBS nebo na Internetu. "Kořenem zla" jsou v tomto případě lokální sítě (LAN) firmy nebo podniku, kde má k jedné legálně instalované kopii určitého programu nelicencovaný přístup potenciálně i několik set zaměstnanců.

Průmyslové pirátství (Industrial Piracy)
K tomuto pirátství dochází v případě, že jednotlivec nebo skupina jednotlivců za účelem získání značného majetkového prospěchu ve velkém měřítku kopíruje a distribuuje programové vybavení. Mezi tímto druhem počítačového pirátství a cenami kopírovacích zařízení a záznamových médií existuje nepřímá úměra - se snížením cen kopírovacích zařízení a záznamových médií se podstatným způsobem zvýšila aktivita subjektů na tomto poli.


PIRÁTSTVÍ
Počítačové pirátství
Pod pojem "počítačové pirátství" či "softwarové pirátství"je zahrnována trestná činnost, kdy pachatel úmyslně, bez svolení autora (tj. bez řádného oprávnění) kopíruje programové vybavení a dále je prodává za účelem zisku, nebo prací na tomto nelegálně získaném programovém vybavení dosahuje zisku pro sebe nebo jinou osobu. Základní trestní odpovědnost za tuto činnost zakládá § 152 trestního zákona - Porušování autorských práv. Při realizaci softwarového pirátství přichází v úvahu i uplatnění dalších ustanovení trestního zákona a to:

§ 150 trestního zákona - Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu,
§ 149 trestního zákona - nekalá soutěž (neboť vyrobený a distribuovaný plagiát parazituje na dobré pověsti oficiálního výrobce).

Prakticky se jedná o činy, kdy kdokoli:
užívá programy zaměstnavatele ke svým soukromým účelům (obvykle se tak děje přehráním na vlastní počítač),
užívá nelegálně získané programy, které získal na počítačích zaměstnavatele,
provozuje program na více počítačích, než bylo smluvně dojednáno,
zasahuje do programu, provádí změny a úpravy programu,
prodá nebo poskytne program třetí osobě,
brání zaměstnavateli užívat program vytvořený zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru.

Najdi na internetu následující informace a vytvoř do sešitu tabulku, která bude obsahovat procentuelní používání nelegálního softwaru v následujících státech:

USA
Rusko
Čína
Vietnam
ČR
Slovensko
Polsko
Řecko