Historie počítačů se odvíjí od historie matematiky. Už starověké civilizace měly svoje počítadla - například abakus, který se v některých islámských zemích používá dodnes pro jednoduché výpočty. Začátkem průmyslové revoluce se významní badatelé zabývali tím, jak nahradit lidské počítání strojem. První krok k mechnaické kalkulačce udělal už Leonardo da Vinci, ale první doložená kalkulačka byla od Blaise Pascala, která uměla sčítat a odčítat. Tyto kalkulačky se dále zdokanalovaly a staly se užitečnou pomůckou obchodníků.
1623
Wilhelm Schickard sestrojil první mechanický počítací stroj. Ten používal ozubená kolečka určená původně pro hodiny – a proto také bývá nazýván „počítací hodiny“. Stroj sloužil ke sčítání a odčítání šesticiferných čísel a měl být prakticky použit Johannem Keplerem při astronomických výpočtech.


1642
O několik desetiletí později vynalezl Blaise Pascal (1623 – 1662) mosaznou skříňku s kolečky a páčkami, pro níž se vžil název „Pascaline.“  Pascal se tak stal vynálezcem prvního počítacího stroje, někteří autoři připisují tento vynález také výše zmíněnému Schickardovi.


1694
První počítač, který dokázal sčítat, odečítat, násobit i dělit, byl sestrojen roku 1671 Gottfriedem Wilhelmem Leibnitzem (1646-1716). Pro svůj vynález použil dvojkovou (binární) soustavu, operující jen s nulami a jedničkami. Leibnitz byl významným myslitelem své doby - nebyl pouze filozofem, za něhož ho dnes většinou považujeme.

1820
Vývoj počítačů urychlil Charles Babbage (1792-1871), profesor v Cambrigdi. Vytvořil analytický stroj skládající se z paměti pro tisíc padesátimístných čísel („sklad informací) a řídící jednotky používající děrné papírové karty. Informace byly ukládány do skladu a podle příkazu na kartě byly zpracovány příslušným výpočtem. Babbage je řazen již do éry univerzálních mechanických počítačů.

1944
Důležitým mezníkem v dalším vývoji byly počítače Mark I až Mark IV, vytvořené Howardem Aikenem v USA. Jsou vyvrcholením elektrotechnických zařízení výpočetní techniky. Mark I vznikl za podpory firmy IBM a Harvardské univerzity, jeho vývoj probíhal v letech 1939–1944. Tento stroj vážil celkově 5 tun, pro chlazení bylo denně zapotřebí několik tun ledu. Navzdory svým rozměrům neprováděl operace rychleji než jeho předchůdci, násobení trvalo 3 až 5 sekund, sčítání 0,5 sekundy
V Evropě se také objevily snahy o sestrojení sítě počítačů, které vyvrcholily výzkumnou aktivitou vědců z CERNu (Evropské organizace pro nukleární výzkum) se sídlem ve Švýcarsku. Právě autorem nejvyužívanější služby Internetu, tj. www (World Wide Web), je Tim Bernes-Lee z laboratoří CERNu. Tento vědec vymyslel systém textů s odkazy, z něhož se vyvinul jazyk HTML (HyperText Markup Language), pomocí něhož jsou vytvořeny i tyto stránky. World Wide Web bychom mohli označit jako informační prostor, v němž je možno pomoc protokolu HTTP (HyperText Transfer Protocol) vyhledávat a získávat informace.
Historie výpočetní techniky
Prvním počítačem vyrobeným v Československu byl SAPO (SAmočinný POčítač), který byl uveden do provozu v roce 1957. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 dvaatřicetibitových slov. V podstatě se jednalo o tři shodné počítače, které pracovaly paralelně. Každý počítač zpracovával operace samostatně a výsledek každé operace z jednotlivých počítačů se mezi sebou porovnal. O výsledku se rozhodovalo hlasováním – kritériem správnosti výsledku byla shoda minimálně dvou počítačů. Autorem počítače byl prof. Svoboda z Výzkumného ústavu matematických strojů. Tři roky po zhotovení SAPA, v roce 1960, počítač neštastnou náhodou shořel. Abychom si představili nejdokonalejší počítače 50. let, vpravo vidíme fotografii SAPA. Nejednalo se tedy o počítač vdnešním slova smyslu, takové zařízení vyžadovalo celou místnost. Přesto byla generace těchto počítačů velkým krokem kupředu.

ABAKUS
STAROVĚKÝ ŘÍM
První generace
Tzv. první generaci počítačů datujeme mezi léty 1946 a 1953 a řadíme k ní počítače typu Manchester Mark I, EDSAC, UNIVAC či IBM
Druhá generace
počítačů je vymezována obdobím mezi lety 1954-1963. Jejich začátkem je nástup nové technologie tranzistorů a koncem rovněž vznik nové technologie, a sice integrovaných obvodů.
Třetí generace
je období mezi léty 1964 až 1972, rok 1964 je spojen s prvním použitím integrovaných obvodů a tato generace je ukončena zavedením mikroproscesorů. Počítače této generace mají nová přídavná zařízení – myš a pružný disk, objevují se také první přenosová zařízení - diskety. Nejdůležitěšjím typem počítače třetí generace byl počítač IBM S/360.
Čtvrtá generace
počítačů začíná rokem 1973 a trvá dodnes.